Ve Vizovicích se v pátek večer opět prohnala čertovská skupina, která už od roku 2018 dává městu slavného metalového festivalu ještě jiný, drsnější a temnější rozměr tradiční obchůzky. Z tehdejší malé partičky „podivínů“, která strašila maximálně štamgasty v hospodách, se za sedm let stala akce, na kterou míří stovky lidí. A každoročně jich přibývá.
„Z akce de facto pro nás a pro pár kolemjdoucích se vyklubala show pro stovky lidí, kteří se s námi přijdou pobavit a užít si naše trošku netradiční pojetí svátku, a my si toho moc ceníme,“ říká jeden z hlavních aktérů v masce, Marek Kumstýř.
Fireshow a déšť, který atmosféru ještě prohloubil
Letošní ročník chtěli pořadatelé opět něčím posunout. S nápadem přišel Tomáš Ševčík, který v černém mikulášském hávu k akci neodmyslitelně patří. Navrhl přizvat fireshow – a tím byla laťka pro letošek daná.
Do Vizovic dorazily performerky Wiki a Míša z Brna. Déšť jim sice zkomplikoval představení a omezil kontakt s diváky, ale i komornější provedení mělo svou atmosféru. Místo, aby ubíralo, přidalo celé show zvláštní, temný nádech.
Velké poděkování patřilo také vizovickým hasičům, kteří po celou dobu hlídali bezpečnost při práci s ohněm. A jak Marek s úsměvem podotkl: „V kožichu, který hoří jak svíčka, to oceňuju dvojnásob.“
Kožich pro dvoumetrového čerta a maska s duší rodné dědiny
Marek Kumstýř letos znovu vyběhl mezi děti i dospělé ve svém charakteristickém kostýmu. Jeho dřevěná maska má za sebou dlouhou historii – vyřezal ji jako patnáctiletý kluk ze 300 let staré lípy, která stála na návsi rodné dědiny. „Straší se mnou dodnes. A měnit ji ani neplánuju,“ dodává.
Kožich, který k masce neodmyslitelně patří, pořídil po letech hledání až v Horních Rakousích. Byl to jeden z mála, který seděl i na dvoumetrovou postavu, a má pořádnou váhu – přibližně 15 kilogramů. „Venku nebyla zima, ale v tom kožichu běhat po náměstí a honit děti… to byla dřina,“ směje se Marek.
Jedním z prvků, který si diváci oblíbili, je také motorová pila. Původně vznikla jako úvaha o tom, co dnešní děti vlastně ještě dokáže vyděsit. A pro klid duše všech rodičů – řetěz je samozřejmě odpojený a netočí se, jde jen o efekt.
Marek ji první rok vzal spíše „na zkoušku“, ale ohlas byl tak silný, že se pila stala jeho každoročním atributem. „Přípravy na čerty mi tedy tradičně začínají mícháním starého benzínu s vyjetým olejem a končí čištěním karburátoru,“říká s nadsázkou.
Ve Vizovicích se v tento den už tradičně potkávají – nebo přesněji míjejí – dvě zcela odlišné skupiny. Tu první tvoří tradiční Mikuláš Křupalových, krásný, laskavý a rodinný s osvětleným koňským povozem (více zde). Tu druhou představuje čertovská parta s temnější, hlučnější a adrenalinovou podobou. Právě kontrast těchto dvou světů dodává Vizovicím pátého prosince speciální atmosféru.
„A rádi bychom také vyzdvihli skupinu organizovanou Křupalovými, kteří dokážou každý rok vykouzlit nezapomenutelnou mikulášskou atmosféru napříč celými Vizovicemi,“ doplňuje Marek Kumstýř.
„Příští ročník je ještě daleko. Dnes je čas česnečky, kapek do očí a ibalginu. Jakmile si ale vylížeme rány, začneme plánovat, jak posunout příští ročník zase o chlup dál. Tak za rok na viděnou,“ uzavírá Marek.
